Severská kultura je nejen v našich končinách momentálně na vzestupu - takže vše, co pochází ze severu Evropy vzbuzuje značnou pozornost a už nějakou dobu platí, že zdejší filmy nejsou určeny jen festivalovým a náročnějším divákům, ale začínají je vyhledávat i ti, kteří se chtějí prostě a jen bavit. Už na letošním Febiofestu tak mohli zájemci vidět norsko-dánsko-českou komedii Detektiv Down, která si nyní odbude svou oficiální premiéru. 

Název odkazuje k postižení zvanému Downův syndrom, jímž trpí hlavní hrdina snímku Robert Bogerud. Ten provozuje jednočlennou detektivní kancelář, jenže vzhledem ke své "vadě" se nikdy nedostal k řešení žádného případu, neboť všichni klienti odešli hned, jakmile vše zjistili. Radost z jeho aktivit nemá ani jeho otec, který pracuje jako policista a nezbývá mu, než nad nimi kroutit hlavou. To se ale brzy změní, neboť Roberta si najímá rodina zmizelého bruslaře Olava Starra. Ta totiž potřebuje někoho podobně "neschopného", aby uklidnila senilní babičku. Jenže jeho schopnosti jsou daleko větší, než si všichni dokáží představit a začíná to vypadat, že by celou záhadu mohl velmi nepravděpodobný vyšetřovatel rozlousknout.

Ačkoli v záhlaví snímku je uvedeno, že jde o komedii, nemusíte se děsit. Rozhodně si tu nikdo nedělá krutou a nemístnou legraci z postižených a jakkoli je zesměšňuje, ba naopak. Režisérem a spoluscenáristou filmu je ostatně Bård Breien, jehož předchozí počin Kurz negativního myšlení se v našich končinách dočkal obrovské popularity a na jeho základě vznikla i divadelní hra, která se s úspěchem hraje dodnes.

Detektiv Down jde v hodně podobných šlépějích a tvůrce v něm mile a inteligentně skládá poctu jednak právě jakkoli postiženým lidem a v druhém plánu i starým noirovým filmům, což je viditelné hlavně používáním voiceoveru a celkovým konceptem snímku. Nechybí tu tedy netradiční hrdina, který je i díky své odlišnosti osamělý, nicméně si jde za svým, a taktéž netradiční femme fatale, jež pro změnu není nejmladší, ale své ženské zbraně stále umí používat.

Od začátku upoutá celkový nadhled a jakási kouzelná atmosféra, kterou tvůrce film obdařil. K té vydatně pomohly i tuzemské lokace, o jejichž působivosti netřeba pochybovat. Ruku v ruce s tím jde i laskavý a veskrze inteligentní humor, v němž hrají prim ironie a sarkasmus. To tedy znamená, že se nikdy nebudete nahlas bláznivě smát, ale spíše se jen pousmějete, nicméně se za to nebudete absolutně stydět. A vůbec to nevadí, protože vše je tak příjemné a nenásilné, že vám u sledování bude vlastně docela fajn.

Celkový dojem by nebyl tak pozitivní, nebýt typově přesného a výtečného obsazení, v němž se objeví u nás neznámí herci. Mezi nimi však vyniká Svein André Hofsø, který je skutečně postižen Downovým syndromem a na to, že je debutantem, podává opravdu excelentní a takřka dokonalý výkon, na nějž hned tak nezapomenete. Je vidět, jak moc si "nakoukal" různé noirovky a osvojil si některá gesta, která v jeho podání rozhodně nejsou jen tupou kopií, nýbrž jakousi intepretací a poctou v jednom. Jeho promluvy navíc všechno oživují a jeho očima vlastně všechny věci vypadají úplně jinak a mnohdy i snadněji, než si jsme ochotni připustit.

Detektiv Down trpí poněkud pomalejším tempem a rozvláčným rozjezdem a mnohým divákům může vadit i to, že Breien nikdy úplně nestrhne a od svých postav si udržuje určitý odstup, takže emoční souznění s nějakou z nich není úplně možné. To by ale nemělo nic měnit na tom, že ve výsledku jde o velice příjemný a divácky přátelský film, který by si měl bez problému získat publikum na svou stranu. 

Mimoto nabízí i přesah v podobě toho, že by se v životě nemělo nic vzdávat a také toho, že jakkoli postižený člověk může mít náhled na svět kolem sebe mnohdy jasnější a přímější než jeho "normální" kolega. Jakkoli lacině to zní, podáno je to nenuceně a natolik inteligentně, že si film strašně snadno zamilujete. 

Oficiální trailer filmu Detektiv Down / Detektiv Downs