Ron Howard je vlastně jako Niki Lauda. Pečlivý taktik a precizní řemeslník, který dokáže strhujícím hollywoodským způsobem natočit příběh podle skutečné události a vehnat divákům adrenalin do žil. Režiséra, jenž byl oceněn Oscarem za snímek Čistá duše, ale také zkritizován za filmové adaptace románů Dana Browna, můžeme sice obvinit z jisté vykalkulovanosti a sázky na jistotu, Rivalům se však nedá upřít fakt, že i přese všechnu svou předvídatelnost a klišé fungují jako správně promazaný stroj a dojíždějí do cíle na plný plyn.

Příběh prostoduchého playboye Jamese Hunta (uvolněný Chris Hemsworth) a umíněného perfekcionisty Nikiho Laudy (výborný Daniel Brühl) vlastně celkem doslova kopíruje strukturu životopisných a sportovních dramat jen s tím ozvláštněním, že se tentokrát omezuje na dva hlavní protagonisty. Neustálé střídání obou linií má funkci vyvolat kontrast mezi zmíněnými jezdci Formule 1 (jízda na trati, trávení volného času, první lásky apod.), kteří jdou za stejným cílem, ale jiným způsobem. Scenáristovi Peteru Morganovi se však podařilo vyhnout se jakékoli banalizaci a stereotypizaci a vztah obou hlavních postav nevykresluje černobíle, jelikož svými vlastnostmi a charakterem doplňují jeden druhého. Zároveň si chytře pohrává s žánrovými klišé sportovních dramat a některé reálné události si samozřejmě upravuje pro větší dramatický účinek pro potřeby fiktivního hollywoodského vyprávění.

Jakkoli neatraktivně mohl námět rivality mezi jezdci Formule 1 znít, díky precizní a soustředěné Howardově režii působí i literární proslovy a patetická gesta jako součást dopodrobna promyšlené struktury, jež dělá z tohoto „nalajnovaného“ dramatu strhující zážitek. Z každého záběru či hereckého gesta jde tak cítit absolutní pečlivost, aby výsledek dosáhl požadovaného účinku.

A ten je co do emocí a katarze překvapivě ohromující, a to hlavně ve vrcholné scéně filmu, posledním závodu v Japonsku, v němž se režisér projevuje jako mistrovský manipulátor s atmosférou snímku a emocemi. Jakoby mu všechny realizační složky hrály v prospěch - hlavně samotné závody co do propracovanosti designu, kamery a střihu dávají intenzivně pocítit to pravé "need for speed". Dynamicky natočené a sestříhané závody střídající několik různých velikostí záběrů a perspektiv (ptačí perspektiva, POV shot, detaily na pracující písty, zpomalené záběry apod.) jsou adrenalinovým zážitkem i na televizi v obýváku.

S odhlédnutím od říjnové premiéry v kinech a znovuzhlédnutí snímku na Blu-ray lze říci, že se Ronu Howardovi podařilo účinně oživit zašlý žánr „závodnických“ filmů ze sedmdesátých let jako Grand Prix nebo Le Mans a vdechnout této látce život s pomocí prostředků moderní kinematografie. Výsledek nakonec není jen laciné akademické dojímání nebo žánrový nepodarek, ale spíše po vzoru ústřední rivality "huntovsky" živelná podívaná s promyšlenou formální výstavbou jako od Nikiho Laudy.

Na place filmu Rivalové s Chrisem Hemsworthem

OBRAZ A ZVUK

Jakožto nejrychlejší film loňského roku přijíždějí Rivalové na Blu-ray ošetření prvotřídní audiovizuální péčí, při níž se dá doslova pocítit dynamika a rychlost samotných závodů. Nejen v precizních „akčních“ sekvencích (kde zejména upoutají oku lahodící zpomalovačky), ale i obyčejných dialogových scénách vynikne vysoká ostrost obrazu a drobnokresba prostředí, v němž si můžete v plném rozlišení vychutnat i ty sebemenší detaily. Jelikož je snímek retro, lze si všimnout také výrazné stylizace a nasvícení, stejně jako silných kontrastů barev – nejvíce bije do očí samozřejmě červená, která bude na vaší televizi červenější než kdy dřív. I v nočních scénách nebo tmavěji zabarvených pasážích je vše přehledné a viditelné. V kombinaci s vyleštěným vizuálním povrchem přináší film také několik skutečných archivních záběrů, díky jejichž nedokonalosti a „zrnitosti“ si vlastně uvědomíte, jak moc dobře se na Rivaly ve výsledku kouká.

O zvuku samozřejmě nemůže být řeč - ten na domácím kině upoutá perfektním mixem (ten srozumitelně odděluje stopu dialogů a ruchů okolí), v němž vyniknou jak jemné detaily, tak i hlasité burácení motorů, které naplno ukáže prostorovost šestikanálového sound systému DTS-HD Master Audio 5.1. Spolu s monumentálním soundtrackem Hanse Zimmera se tak samotné závody stávají potěšením pro ušní bubínky. Horší je to samozřejmě se samotným českým dabingem, který mnohdy zeslabuje zvuk okolí, a samozřejmě degraduje herecké projevy (nejvíc to odnesl Daniel Brühl). Malou bizarností jsou také čtené mezititulky závodů a absence českých titulků při pasážích v jiném než anglickém jazyce. Ty si musíte manuálně zapnout.

B-Roll záznam filmu Rivalové

BONUSY:

Oproti zahraničním edicím přivážejí Rivalové do Česka jen naprosto mizivou a zanedbatelnou bonusovou výbavu. Pokud byste si disk objednali například z Británie, dostali byste půlhodinový film o filmu, dvacetiminutový dokument zabývající se skutečnými událostmi a deset minut vynechaných scén. Verze pro český trh však obsahuje pouze dvanáctiminutový B-Roll záznam (náhodné záběry z natáčení s nulovou informační hodnotou) a také půlhodinové rozhovory s tvůrci, v nichž režisér a herci odpovídají na jednoduché otázky o svých postavách a natáčení samotném. Nic informačně přínosného v nich ale nenajdete, jelikož se celou dobu pohybují na rovině propagačního materiálu s všeobecně známými informacemi snadno dohledatelnými na internetu (viz záběry z natáčení výše) nebo v tištěných press kitech. Více se o filmu vlastně dozvíte, pokud si projedete několik featurette na YouTube.

Vábničkou pro českého diváka tak může být kromě filmu samotného zejména stylová červená krabička Blu-raye s povedeným papírovým návlekem, na jehož jednotlivých stranách se nachází Niki Lauda jako perfekcionista a James Hunt jako playboy. Ta určitě vynikne v nejedné filmové sbírce. 

Blu-ray trailer filmu Rivalové