Paul Giamatti je v roli maloměstského právníka, čtyřicátníka s bříškem a pleší stresovaného představou, že mu zavřou kancelář, hrdinou dnešního průměrného Američana-živitele rodiny. V době, kdy je v USA téměř 14 milionů lidí bez práce, je lehké se ztotožnit s tátou od rodiny, co zklame ze strachu, že neuživí děti. I to může být důvodem, proč drtivá většina amerických kritiků film Win Win přijímá s nadšením. Na to, aby to byl opravdový win, je však tento typický americký indie snímek až otravně příjemný. Americký režisér a scenárista Thomas McCarthy snímkem Win Win přidal do své filmografie třetí emotivní lidský příběh, při kterém diváci tají a zapamatovávají si jej pro případ, že by se jich někdo ptal na "pěkný film". Třetí film, o kterém zaručeně někdo napíše, že je hřejivě lidský. První dva McCarthyho snímky Přednosta (hlavní hrdinou je tu trpaslík, kterého ze samoty a izolace vytrhne roztržitá malířka a ukecaný kavárník) i Nezvaný host (do stereotypního života univerzitního profesora vpadne bubnující Syřan) jsou ale oproti jeho nejnovějšímu počinu o stupeň originálnější. Win win má sice vtipné momenty, výborné herce a řadu povedených scén, je ale tak bezkonfliktní, až je místy nudný. Mike Flaherty (Paul Giamatti), příslušník bílé střední třídy s průměrně velkým domkem v malém městě na americkém východním pobřeží, nadprůměrně hezkými malými dcerkami a typicky chápavou manželkou (Amy Ryan), zastupuje staříka s počínající demencí, který by rád zůstal na stáří místo v domově důchodců u sebe doma. Kromě starého Lea (Burt Young - povědomý bude možná proto, že hrál Rockyho švagra) se Mike během několika dní nečekaně stane opatrovníkem i jeho vnuka Kylea - zamlklého puberťáka s cigaretou v puse a očividně trochu neurovnaným rodinným zázemím (Alex Shaffer). Jeho přítomnost je zpočátku překvapivě zdrojem příjemných překvapení. Kdo by byl řekl, že zrovna tento malý peroxidově blonďatý Eminem je bývalý šampion v zápasení, ve kterém Mike po odpolednech trénuje místní kluky. Kdo by byl řekl, že kluk, co utekl z domova, bude se všemi vycházet a pomáhat jim. Problémy se přihrnou až spolu s Kyleovou matkou, která se rovnou z odvykací kliniky vydala zajistit svého starého otce a hlavně peníze, vyplácené pravidelně jeho opatrovníkovi. Kyle zpátky s mámou domů nechce a navíc ho zklame podraz od dobráka Mikea. Mikeovo selhání je jediný temný moment v příběhu, kde jsou jinak všichni ohromně chápaví, milí a vtipní. I tehdy mu ale okolí rychle odpouští. Win Win se bohužel dá odmávnout jako typicky milý indie snímek o lidech, kteří jsou "jako my", a o jejich "běžných" potížích. Samozřejmě záleží u každého diváka na míře cynismu v něm zakořeněném, který mu dovolí nebo nedovolí se u takového filmu uvolnit.
Český trailer filmu Win Win Někteří američtí publicisté o režiséru Thomasovi McCarthym mluví jako o velkém americkém humanistovi. Evropské recenze zdaleka tolik nadšené nejsou a navíc mají tendenci si z nálepky "americký indie film" a přítomnosti tradičního "nezávislého" herce anti-Brada Pitta Giamattiho trochu utahovat. Fail to není, ale dvojitý win vypadá přece jen trochu jinak.