Americký nezávislý režisér a tvůrce videoklipů Harmony Korine, jehož osobité a sem tam i kontroverzní filmy obvykle konzistentně dodržují určitou stylizovanou formu, leč pracují s velice rozvolněným obsahem a stylem vyprávění, je tím typem filmaře, který se nebojí provokovat a vysmívat se většinovým trendům napříč mnoha žánry. Není pro něj problém natočit podvratnou a vizuálně podmanivou uvolněnou komedii s hollywoodskými hvězdami, ani brakové home-video o zmutovaných bezdomovcích, kteří souloží s popelnicemi. Jeho nový snímek The Beach Bum má naštěstí blíž k tomu prvnímu.Jeho hlavním hrdinou je plážový povaleč, básník a bohém s přezdívkou Moondog (Matthew McConaughey), jenž před časem vydal úspěšnou básnickou sbírku a povýšil mejdanové dovádění v konstantním rauši na životní styl. Bezstarostně a svobodně si žije na Floridě, trvale pod vlivem alkoholu a/nebo marihuany, s cílem hlavně se dobře bavit, a když se mu jednou za čas ozve jeho bohatá manželka, že se jí stýská, tak za ní zajede na návštěvu v motorovém člunu. A jeho nejlepším kamarádem je Snoop Dogg, který dokonce oddával jeho dceru.
Pointa je v tom, že film The Beach Bum je stejně ležérně uvolněný, nic neřešící a kašlající na jakákoli pravidla jako jeho hlavní protagonista. Moondog v něm za celou dobu neprojde vůbec žádným vývojem, pokud se tedy za dostatečný vývoj nepočítá to, že v poslední třetině filmu se najednou začne oblékat do ženských šatů. Film jako takový nemá žádný souvislý příběh a rozpadá se do epizodických segmentů, založených na tom, že Moondog má po smrti své ženy zdědit značný majetek, který mu ale bude předán pouze pod podmínkou, že vydá další literární publikaci.Děj filmu je tudíž tvořen sérií scének, v nichž se Moondog setkává se svými přáteli, případně se seznamuje s různými podivíny, neustále u toho chlastá a hulí a v průběhu toho občas ťuká do psacího stroje. Jde o osvobozující a odpočinkový snímek, odehrávající se v euforickém oparu omamných látek (avšak bez následné ranní kocoviny), který ironicky oslavuje tento způsob žití bohatých a bezstarostných požitkářů a s nadsázkou jej završuje ponaučením, že když si budete každý den udržovat hladinku a hulit trávu, tak pak dostanete Pulitzerovu cenu za poezii. Harmony Korine přitom udržuje tempo vyprávění ve stejnoměrném rytmu, režíruje pevnou rukou, pohrává si se střihem a návazností scén a udržuje film od začátku do konce v soudržném tvaru a náladě.
V rámci režisérovy filmografie připomíná The Beach Bum nejvíce asi Spring Breakers, ale jen v některých specifických formálních aspektech a motivech, neb jeho atmosféra a sdělení jsou už zcela odlišná. Zatímco film Spring Breakers byl hodně ovlivněn hudebními klipy od MTV, zhýralostí mládeže a povrchností popkultury a stavěl se k tomu všemu kriticky, tak The Beach Bum se jen málokdy zdá být kritickým a nanejvýš v něm lze postřehnout lehkou ironii. Spíš se snaží diváka uvolnit a hodit do pohody, přičemž se ani v nejmenším nezabývá jakýmikoli závažnými tématy a nejlépe jej vystihuje scéna, v níž zhulený hlavní hrdina skotačí po šesti pivech s tlupou bezdomovců v bazénu mezi nafukovacími plameňáky. Je to film, na který se vyplatí jít v podobném rozmaru, v jakém se člověk vypravuje na párty nebo do tanečního klubu.
V rámci režisérovy filmografie připomíná The Beach Bum nejvíce asi Spring Breakers, ale jen v některých specifických formálních aspektech a motivech, neb jeho atmosféra a sdělení jsou už zcela odlišná. Zatímco film Spring Breakers byl hodně ovlivněn hudebními klipy od MTV, zhýralostí mládeže a povrchností popkultury a stavěl se k tomu všemu kriticky, tak The Beach Bum se jen málokdy zdá být kritickým a nanejvýš v něm lze postřehnout lehkou ironii. Spíš se snaží diváka uvolnit a hodit do pohody, přičemž se ani v nejmenším nezabývá jakýmikoli závažnými tématy a nejlépe jej vystihuje scéna, v níž zhulený hlavní hrdina skotačí po šesti pivech s tlupou bezdomovců v bazénu mezi nafukovacími plameňáky. Je to film, na který se vyplatí jít v podobném rozmaru, v jakém se člověk vypravuje na párty nebo do tanečního klubu.Sice nejde o kdovíjak převratné kinematografické dílo, do učebnic se The Beach Bum taky nedostane a příliš sofistikovaný nebo chytrý také rozhodně není, nicméně snadno obstojí jako nezávazná odpočinková zábava a pravděpodobně by jej šlo obhájit i jako svéráznou filmovou poezii. Pokusy o humor sice sem tam nepříjemně skřípou, ale bohatě to vynahrazuje Matthew McConaughey svým odvázaným hereckým výkonem, byť jeho postava není kvůli své nepředvídatelnosti a vzezření ožralého pobudy ani moc sympatická. Na druhou stranu je tam Zac Efron s neuvěřitelnou úpravou vousů, marihuana vyrůstající z fosforeskujícího mechu, papoušek se závislostí na kokainu a slepý rastafariánský pašerák trávy s jointem o velikosti okurky. A scéna s výpravou za delfíny by zasloužila zařadit do zlatého komediálního fondu.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
