"PŘEPÍŠEME DĚJINY."
A jak řekli, tak učinili. V zahraničních recenzích se dá dočíst, že Transformers: Zánik jsou redefinicí blockbusteru, ale je možné zajít ještě dál a tvrdit, že jsou jeho zcela novým typem. Nikoliv pouhou kinematografií atrakcí, kdy by vyprávění ustupovalo předvádění technologických inovací média. Na to se při mentálním zpracování audiovizuálního díla během atrakčních sekvencí málokdy dostaneme dál než na úroveň saturace.Můžeme rozpoznat základní linie, textury a figury v obraze, ale jsme unášeni spíše rytmy a pojetím obrazu, aniž bychom viděné byli schopni jakkoliv časoprostorově zařadit. Jde o, jak se hezky česky říká, úplný overkill, ve kterém je nejenom přehršel postav a linií, ale i atrakce doznaly upgradu do podoby abstrakce, kdy je mizanscéna přeplněna různými podněty nárokujícími si divákovu pozornost. Honička ulicemi Texasu, na jehož střechách se mlátí Transformeři, zatímco přepínáme do velína, má za následek to, že jsme schopní vnímat pouze rychlost a zvuky, které navozují specifické - viscerální - stavy.
Naštěstí se film nebere vážně, protože je díky scénáři Ehrena Krugera nesmírně sebeuvědomělý. (Sebeuvědomělost, čili reflektování mediálních východisek, je i "transmediální", tj. napříč médii: když film vypadá jako videohra, vidíme člověka ovládajícího joystick, když vypadá jako montáž z hudebního videa, zní k tomu ústřední píseň z videoklipu Imagine Dragons). V uvedení do děje, kdy jsou představovány postavy, jedna vedlejší řekne, že se dnes točí samé sračky, protože hollywoodské produkci dominují sequely a remaky. A krátce na to se vyjádří nostalgie po starých technologií a vynálezům, které slouží ku prospěchu lidstvu (jako staré promítačky apod.).Může se to zdát jako rozpor, když jsou Transformers blockbusterem, který je možné vidět v IMAX formátu, ve 3D a s také s Dolby Atmos zvukem. Jde ale spíše o vyjádření návratu k určitému typu popkultury, který supluje pro Spojené státy americké nikdy neexistující historii sestávající z legend. Obrací se ke Kubrickovi (ano, dinosaury vyhladili mimozemšťané) a Fordovi (ano, pracuje se s westernovými archetypy a shromažďování týmu Autobotů přebírá vývojové vzorce spojené s některými Fordovými počiny). Skutečnou historii nahrazuje mediovanou, a proto je možné se smát politicky nekorektním scénám, v nichž Texasan vyhání Afroameričanku ze "svého" trávníku baseballkou (a tento Texasan je zároveň role model a příkladem pravého macha).
Po Transformers 3, kteří byli korporátní satirou, a Potu a krvi, kde šlo o jízlivý výsměch tzv. americkému snu, jsou Transformers: Zánik pojednáním o svobobě nižší střední třídy. K definování pojmu svoboda přistupuje velmi volně (protože si ho vykládá jako zotročování jedněch k dosažení vítězství se řadou vedlejších ztrát), ale ono to ani v tomto "socialistickém" trháku nevadí, protože v něm vyhrává pragmatismus a mizantropie. Lidské postavy jsou definovány výhradně na základě svého vztahu k technologii (otec vynalézá, dcera to umí dobře s řadící pákou...), technologii, která už nevidí důvod, proč lidskou civilizaci pomáhat, když ta se zničí sama. Marek Slovák: 9/10
STOKRÁT NIC UMOŘILO OSLA Čeho je moc, toho je příliš aneb po jakž takž snesitelné trojce ztrácí Michael Bay definitivně soudnost a přichází s přepálenou podívanou, která se táhne jak týden před výplatou a svou takřka tříhodinovou délku obhájí jen velmi těžko. Střídají se tu chvíle nudné a nezáživné s velkolepou a extrémně hlasitou, ale svou monotónností ubíjející akcí, která se dost brzy okouká. Postavy jsou totálně zbytečné a jejich osud je každému ukradený a nebýt snaživého Marka Wahlberga a úděsně přehrávajícího Stanleyho Tucciho, nikoho bych si moc nezapamatoval. Navíc tu zoufale nefunguje humor, který je křečovitý a nucený a Bay by na něm asi strašně rád ukázal, že ho nemáme brát vážně, jenže je to trošku kontraproduktivní a s emocemi to není o moc lepší.
Kdyby to celé mělo jen dvě a čtvrt hodiny, ještě by se to možná dalo považovat za snesitelné. Jelikož je to ale o půlhodiny delší a nechybí tu trapně patetické projevy, výsledek klesá někam k podprůměru a relativně zdařilé, i když lehce nepřehledné finále v Číně toho moc nezachrání a vzhledem k akci předešlé nemá ani takový dopad, jak bylo (možná) zamýšleno. Přesah a chytrost, nedejbože inteligenci snad od podobné látky nikdo nečeká, takže to ani tvůrcům nelze vyčítat. Jestli takhle má vypadat nová generace blockbusterů, Bůh s námi.
Vratislav ŠálekNA DINOSAUROVI VSTŘÍC ZÁPADU SLUNCE
Upřímně ani moc nevím. Trailery neslibovali nic extra nového, jen staré známé roboty, nové hrdiny a osvědčenou "bayovskou" akci. Takže asi není důvod k odsuzování nového nakopnutí téhle miliardové série. Tradičně jsou výbuchy ještě větší, noví roboti taktéž, tudíž klasické pojmutí sequelu, ale co se do kvalit týče, se čtyřka řadí hned za jedničku. Samozřejmě s nemalým odstupem, a ne díky bravurním dialogům, či fungující dramatické stránce. Samotná akce je ještě přehlednější, dokonale na velkém plátně vynikne každá transformace, vzájemné mydlení plecháčů nebo svaly Marka Wahlberga.
O postavy tu nikdy nešlo, to platí i tentokrát. Wahlberg je sice sympatický kutil/vynálezce, snaží se i hrát, ale ve většině případů není co. Jeho dcera je sexy a o víc se ani nesnaží, proč taky, když to stačí. Protože cokoliv, co jim scénáristé vloží do úst, vlastně nikoho moc nezajímá, tady jsou hlavními hvězdami Optimus a Bumblebee. Ovšem kampaň především lákala na nové domácí mazlíčky Autobotů, kovové dinosaury. Dinoboti jako T-Rex, či pterodaktyl jsou příjemným oživením bitek, jen bohužel až těch finálních.
O žádný průšvih tedy nejde, jen adekvátnější pokračování nudné trojky a ještě nudnější dvojky. Jako letní výplachový blockbuster ideální volba, ale coby začátek nové trilogie?
P. S. Ani tentokrát Bay nezklamal, nechybí zpomaleně vlající americké vlajky v pozadí, snad to opravdu myslí s dávkou ironie. O reklamě v každém druhém záběru nemluvě, hlavně na Victoria's Secret upřímně pobaví.Roman Kotvald: 6/10
