Příjezd, akreditace, ubytování. Všechno v pořádku. Tedy mohl bych si stěžovat na krátkou internetovou šňůru na pokoji a divně fungující wi-fi v Hvězdě, ale čert to vem. Dovolená, filmy, pohoda. Nehodlám se strhat a budu chodit jen na to, co mě opravdu zajímá. Takže se toho asi o Vávrovi (i když maminka radila, ať se jdu podívat, jak vypadá člověk, kterému je sto let), Kusturicovi a rumunském artu moc nedozvíte. I když, kdo ví. 1. vytýčený cíl: 30 filmů (šance na splnění vysoké) 2. vytýčený cíl: nejíst moc nezdravě (šance na splnění tu jsou) 3. vytýčený cíl: chodit každý den ráno běhat (šance na splnění mizivé - mají tu moc malý park :)) Palec nahoru: počasí (slunce nejen v duši!), organizace (bez problémů; obzvlášť to rázné ale sympatické děuče, co přesouvá diváky ve Hvězdě, aby se jich tam co nejvíc vešlo, má můj obdiv), rekonstruované kino Hvězda, úvodní slovo před projekcemi od Ivy Hejlíčkové (těším se na její úterní přednášku o Wilderovi) a Věroslava Háby (chtěl bych vědět polovinu věcí, co ví on o klasickém Hollywoodu). Palec dolů: Raz, dva, tři a Stalag 17 promítány jen z DVD, snad nebude následovat víc Wilderů. Na webu LFŠ není o formátu ani slovo, takže musím každý den čekat na Filmové listy... a modlit se. Škoda, že jsem ten neznaboh. Dilema 1. a 2. dne: Ztracený víkend Billyho Wildera vs. koncert Priessnitz. Vyhrál Wilder, ale možná to byla chyba. Jeseničtí chlapci by mě uvedli do příjemné melancholie, ne do skoro-depky, po které člověk nemá chuť ani na pivo. Filmy 1. a 2. dne: Ninočka (10/10) - geniální komedie, mixující politiku, satiru, romantiku a brutální hlášky pánů Wildera a Bracketta v režii Ernsta Lubitsche. A samozřejmě Greta Garbo. Na plátně v kině plném příznivě naladěných diváků to byl opravdu zážitek. A nehorázná sranda. Koukejte si to sehnat. Půlnoc (9/10) - byl jsem v příjemném šoku, že i tahle nepříliš známá komedie také podle scénáře Wildera a Bracketta, tentokrát spíš screwball, míří do černého. Graduje pomalu, ale o to silněji, abyste se v závěru prakticky nepřestávali smát. Nechci být mužem (6/10) - Lubitsch v Berlíně. Zjevně se ještě rozkoukával. Nebylo to špatné, ale po Ninočce prostě čekáte MNOHEM víc. Jo a nikomu to neříkejte, ale živý hudební doprovod Obří broskve mě moc nebavil. Ztracený víkend (8/10) - tenhle Wilderův kousek si asi hned tak znova nepustím. Vtipné bylo, že film promítali z kopie, uváděné kdysi předávno v českých kinech s českými úvodními titulky, a když hrdinka nechala hlavnímu hrdinovi vzkaz na dveřích, záběr na ten cár papíru byl přetočený a vzkaz byl česky! Což samozřejmě mnohé rozesmálo. Ale ano, když už filmy o alkoholicích, tak takto. Jen bez happy endu. A bez toho idiota za mnou, co se celým DRAMATEM prochechtal. V neděli to vypadá na další várku archiválií, tentokrát i českých.