Na Oscara nominovaná Julie Delpy (za film Před soumrakem) se rozhodla natočit další film o krvelačné hraběnce z Čachtic. Bůh ví, jestli viděla vcelku populární česko-slovenskou verzi a její pompéznost ji znechutila natolik, že se pustila do vlastního projektu. De facto vše soustředila kolem sebe: hudba, režie, scénář i hlavní role - zdá se, že nenechala nikomu jinému ani sousto. Snímek Čachtická paní měl být realističtější a nezkreslený. Kde leží pravda o skutečné legendě Erzebet Bathory se stejně nedozvíme, ale tenhle film funguje dobře i bez známých faktů. Děj netřeba vykreslovat, jeho stručnou linku znají všichni. Ve vyprávění se příběhy liší pouze v detailech. Jenže filmaři spolu soupeří právě v oněch podrobnostech. Zatímco Juraj Jakubisko vykreslil šlechtičnu spíš jako nevinnou oběť hrůzných událostí, Julie Delpy pro svou hrdinku žádné omluvy nebere a označuje ji jako viníka všech vražd. Láká tak na svůj film všechny, kteří obdivují záporáky coby ústřední postavu. Erzebet v podání Delpy není prvoplánově krásná. To, co by tedy zdánlivě mohlo odradit diváky, je naopak největší předností filmu. Člověk má pocit, že se dívá na opravdovou ženu minulosti a ne na umělou krasotinku, která by se v tehdejších dobách vůbec nenarodila. Pokud by navíc Erzebet byla oslnivě nádherná, proč by si přála svou krásu ještě stupňovat? Hraběnka nesundá z obličeje přísný výraz, díky čemuž z ní čiší respekt. Pookřeje jen tehdy, pokud jde o jejího milého Istvana Thurzo. A právě v hraběnčině milenci nacházíme další odlišnost od Bathory. Zatímco Anna Friel dováděla s malířem, Julie obdivuje syna svého bratrance Williama Hurta. Ten se jim v lásce snaží bránit. Daniel Brühl coby Istvan Thurzo vystupuje jako nesmírně naivní mladík, jemuž chybí rozhodnost. Svým mužstvím ho převyšuje právě jeho otec Gyorgy. Držitel Oscara William Hurt na sebe tedy strhává pozornost, která měla patřit Danielovi. Přerod Erzebet do krví posedlé ženštiny se děje zcela přirozeně. Nemohou za to kouzla ani drogy. Za vše může v tomto případě nešťastná láska. Istvan údajně odešel za mladinkou dívkou a protože se čachtická madam na svou mladší lásku upíná, odkloní se její mysl k nepříčetnosti. Na Istvana nezapomíná ani na minutu. Jediná scéna přitažená za vlasy je, když si Erzebet rozřeže kůži u srdce, aby do ní zašila mladíkovy kadeře. Víc nesmyslností ale ve filmu nenajdete. Děj odsýpá, jeho předností je právě uvěřitelnost bez nutné velkoleposti a přikrášlování. Dalším rozdíl mezi dvěma snímky Bathory / Čachtická paní tkví v odlišné charakteristice Darvulie, rádkyně a přítelkyně komtesy. Dřívější Darvulia coby čarodějnice v podání Deany Horváthové-Jakubiskové má daleko k lesbické družce, která bezelstně miluje svou "paní". V době jejího řádění si zachovává příčetnost a nesouhlasí s vraždami mladých pannen. Jediné, co snímek kazí je jeho laciný obal, na němž Bathory stéká od úst pramínek krve. Oproti Jakubiskově práci se někomu může zdát těchto devadesát šest minut méně pompézních, odpůrci by ho naopak mohli ocenit. Nepřítomnost bonusů u jiných filmů nevadí, u Čachtické paní zamrzí. Takový film o filmu by mohl být zajímavý... TECHNICKÉ SPECIFIKACE:
Zvuk: 5.1 Dolby Digital český, 5.1 Dolby Digital anglický
Titulky: české
Obraz: 16:9